V roce 1774 za vlády Marie Terezie byl přijat všeobecný vzdělávací školní řád o docházce do školy. Tento zásadní krok přinesl vzdělání do naší země a nastartoval vývoj vzdělávacího systému. Bohužel již od začátku až do dnešní doby mu chybí hlavní vyučovací předmět.
Matematika, čeština, chemie, fyzika, dějepis a spousta dalších předmětů, které z dítěte udělají člověka do jisté míry vzdělaného, schopného komunikace se všeobecným přehledem a umožňujícímu vstup do života. Vstup ale kam? a proč? za jakým cílem?
Hlavní chybějící předmět „Co je smyslem života“
Dítě se naučí číst, psát, obsluhovat PC, komunikovat s celým světem pomocí internetu a mnoho dalšího a pak je doslova vypuštěno do světa bez vysvětlení, k čemu vlastně život samotný je.
Každý pak rozvíjí svůj základní živočišný program „Mít se dobře“ a přejímá ze společnosti hodnoty o úspěchu a dosažení materiálních cílů. Tedy hodnoty, jež mají být pro nás pomocné v dosažení smyslu života, nikoliv cílem samotným.
Nové vyučovací předměty pro naše přežití
Netýká se to jen dětí, ale i dospělých. Všichni se musíme vrátit zpět do „virtuálních lavic“ a doučit se, co je smyslem a cílem našeho života. Učit se, jak fungují zákony přírody, proč tu vlastně jsme. Musíme otevřít další související předměty, jež nás naučí, jak se k sobě máme jako lidé chovat, tak abychom spolu všichni žili v harmonii mezi sebou a přírodou.
