Celosvětová situace s migrací uprchlíků se vyostřuje. Evropa se obává další migrační vlny z muslimských zemí a v USA diskutují kolik afghánských uprchlíků přijmout.

Již nyní vidíme z mnoha příkladů ve světě, že migrace uprchlíku a jejich integrace v jiných zemí nefunguje.

Migranti si budují enklávy s vlastními zákony a zvyky a odmítají přijmout svrchovanost země, ve které se nachází. Ve chvíli, kdy nedostanou podporu pro to, co chtějí, demonstrují za „lidská práva“ a srdceryvnými prohlášeními nutí vlády dané země plnit jejich podmínky. Ty často pod tlakem světového míněni ustupují a plní nesmyslné požadavky migrantů.

Vzniklá situace následně ještě zvyšuje nenávist k přijetí migrantů ze strany obyvatel dané země. Je to jako sud se střelným prachem, jenž se chystá k výbuchu v mnoha zemích a může vést až k jejich úplnému rozpadu.

Nepomůže sebelepší integrační program. Musíme si uvědomit, že nelze spojit odlišné kulturní prostředí, víru a životní styl.

Jak správně pomoci druhým lidem v nouzi

Pomáhat druhým lidem musíme, ale správným způsobem. Pomoc uprchlíkům v integraci do jiné země není řešení. Každý národ dostal svoji zemi, specifické rysy, kulturu, náboženství a odlišnosti, právě proto, aby žil přesně na tom místě planety, kde je, ne na jiném.

Jak pomoci? „Nedovolme, aby se z lidí stali uprchlíci a byli donuceni k migraci.“

Vidíme v televizi uprchlíky na lodi či v internační táborech? To jasný vzkaz vládě každé země, světovým společenstvím, a i každému občanovi: „Selhali jste, byly jste lhostejni k osudu druhých lidí a nyní za to zaplatíte a cena bude pro každého z nás velmi vysoká“

Nemůžeme chtít jen brát z každé země to co potřebujeme, ale musíme být i zodpovědní za pomoc jí a jejím občanům.

Vlády a světová společenství musí pomoci vybudovat v chudých a politicky, či jinak destabilizovaných zemích systém vzdělání a rozvoje obyvatelstva, aby vyspělé země ukázaly a pomohly lidem žít přesně v té zemi, kde se narodily, v zemi, kde mají kulturu a mohou se rozvíjet.